Axiální klouby řízení, prachovky a kulové čepy
Bouchání při rozjezdu. Tupá dutá rána, jakoby od levého kola. Že vám to něco připomíná? Ano, přesně – minulou kapitolu. Jenže realita je tentokrát o něco horší, než jsem čekal. Rozhodl jsem se tedy opravy rozdělit do tří etap. První etapa: řízení, kterým se budeme zabývat dnes. Druhá etapa: výměna poloos, těhlice s ložiskem, čidla ABS a kompletních spodních ramen. A třetí etapa bude klasika – nové přední kotouče a destičky. Jinými slovy, přední náprava dostane postupně kompletní omlazovací kúru.
Protože bouchání stále přetrvávalo, začal jsem u řízení. To má axiální kulový kloub s tyčkou řízení a další kulový čep u kola, kde se řízení spojuje s těhlicí. Nejprve jsem si pečlivě změřil původní nastavení, abych měl při montáži nových dílů alespoň přibližnou geometrii. Od kraje ramene kulového čepu po konec závitu vyšlo 24,4 mm. Na obou stranách téměř stejné.
Po sundání starých kuláků bylo jasno. Levý byl už lehce přidřený – prasklá prachovka pustila dovnitř vodu. Pravý byl naopak vyběhaný tak, že měl vůli jak stará vrata. Kupodivu axiální klouby byly ještě relativně v pořádku, ale když už se to dělá, tak se mění všechno. Samotné hřebenové řízení bylo naštěstí bez závad.
Po montáži nových dílů přišla zkušební jízda – a s ní menší šok. Auto po silnici plavalo jak loďka na Vltavě a každý kamínek ho posílal jinam. Chyba byla nakonec docela trapná. Přehodil jsem strany ramen kulových čepů. Levá má značení I, pravá II. Ano, přesně ta školácká chyba, kterou člověk udělá jen jednou… a pak si ji dlouho pamatuje.
Jenže tím potíže neskončily. Další problém přišel od výrobce – nebo spíš od velmi levného výrobce. Ke kloubům přibalil samosvorné matky M12x1 v kvalitě, která by se dala použít maximálně jako dekorace. Matka nešla ani pořádně dotáhnout, ani povolit, a nakonec krásně strhla závit na čepu. Výsledek? Montáž se protáhla na čtyři dny a já objednával nové díly znovu – tentokrát od renomovaného výrobce Meyle.
Po čekání na nové díly jsem se pustil do druhého kola montáže. Už na první pohled bylo jasné, že kvalita je úplně jinde. Hlavně samojistící matky vypadaly tak, jak mají. Staré poškozené kuláky jsem musel odřezat a znovu všechno složit – tentokrát se správnými stranami. Na obou tyčkách jsem nastavil původních 24,4 mm a vyrazil na testovací jízdu.
A konečně – bouchání i klepání zmizelo. Auto jelo normálně, jen volant byl lehce natočený doprava. Po srovnání bylo hned vidět, že levé kolo míří víc doleva, takže jsem na této straně přidal asi otáčku a čtvrt. Volant se srovnal, kola mířila lehce do středu a řízení bylo zase takové, jaké má být. Zbytek doladí geometrie, až proběhnou všechny plánované výměny.
Jen tak ze zvědavosti jsem pak pod autem zkusil zahýbat poloosami – a samozřejmě jsem něco našel. Pravá má docela slušnou vůli. Navíc ložiska už začínají být hlučnější. Takže plán je jasný: postupně projde výměnou prakticky celý přední podvozek. Tlumiče jsou od léta 2025 nové, takže dál přijdou na řadu spodní ramena (komplet i se silentbloky a kulovým čepem), potom těhlice s ložisky a nakonec kompletní poloosy.
Předběžný rozpočet? Zhruba 10 000 Kč. Na poměry dnešní automobilové údržby vlastně skoro lidová záležitost. Pokračování příště.