Škoda Fabia Junior 1.2 HTP

2007–2017

Koupě vozu

Vůz jsem pořídil v roce 2007. Šlo o model Fabia Junior s legendárním tříválcem HTP. Zkratka HTP se mezi lidmi brzy překládala po svém – „Hovno To Pojede“. A nutno říct, že praxe tenhle lidový výklad často jen potvrzovala.

Motor, který rád topil

Už od konstrukce jde o poměrně problematický motor. Typickým znakem byla vysoká provozní teplota. Zatímco běžný čtyřválec si drží teplotu vody někde kolem 80 °C, tříválec HTP si spokojeně bublal někde mezi 90 až 95 °C a člověk měl občas pocit, že je jen krůček od přehřátí.

Absence jednoho válce byla zkrátka znát – jak na chodu motoru, tak na jeho projevu.

Výfuk jako spotřební materiál

Další kapitola byl výfuk. Ten se měnil prakticky každý rok. Pletenec na přední části výfuku byl snad pravidelně propálený a stanice technické kontroly z toho rozhodně nadšená nebyla. Člověk měl někdy pocit, že výfuk patří do seznamu běžné údržby vedle oleje a filtrů.

Auto na leasing – období klidu

Po dobu splácení, tedy přibližně šest let, auto jakž takž drželo pohromadě. Jakmile ale bylo doplaceno, začala pravá zábava. Jedna závada střídala druhou a člověk měl pocit, že se výrobce rozhodl všechny slabiny vozu uvolnit najednou.

Konstrukční „perličky“

Ukázkovým příkladem byla přední ramena. Pokud jste chtěli vyměnit obyčejné silentbloky, museli jste rozebrat půl auta. A aby toho nebylo málo, hlavní ocelové šrouby ramen byly zašroubované do hliníkové části. Jakmile jste je povolovali, závit v hliníku se často strhl. Výsledek? Kvůli jednomu závitu jste mohli měnit celé rameno.

Od té chvíle už mi nikdo nevymluví, že konstrukce Fabie patří mezi ty méně šťastné.

Seznam nekonečných oprav

Za dobu provozu se postupně měnilo snad všechno, co se na autě měnit dá. Přední ramena, všechny tlumiče, obě poloosy, homokinetické klouby, stabilizátor a jeho tyčky, výfuk – ten dokonce opakovaně. Člověk měl někdy pocit, že servisní kniha by potřebovala vlastní pokračování.

Generálka motoru

Kolem 185 000 km přišla další velká kapitola – kompletní generální oprava motoru. Důvodem byly podpálené ventily. Na životnost motoru to nebyla zrovna lichotivá vizitka.

Konec trpělivosti

Po generálce už jsem na další experimenty neměl nervy. Auto šlo do světa. Vedle technických problémů začal být problém i prostor – interiér byl tak akorát pro jednoho člověka s nákupem. Já už tou dobou toužil po něčem větším.

Celkové hodnocení

Škoda Fabia 1.2 HTP pro mě zůstává jedním z nejméně povedených výrobků společnosti Škoda–Volkswagen. Paradoxně samotná karoserie byla poměrně odolná a držela dobře, ale technika to doháněla v opačném směru.

Kdybych měl dát osobní doporučení, znělo by velmi jednoduše – tomuto modelu bych se raději vyhnul.

Osobní závěr

Když se na to dívám zpětně, posledním opravdu povedeným počinem automobilky Škoda byl podle mě model Rapid 135. Poté už přišla éra různých kompromisů a konstrukcí, které mě osobně nepřesvědčily.

Možná i proto mám dnes k moderním „rádoby českým“ škodovkám poměrně velký odstup.