Modelová železnice TT 1:120 – Srpen 2012
Pravé zhlaví kolejiště se v průběhu stavby ukázalo jako nejslabší místo celého projektu. Původní návrh kolejí byl zvolen nešťastně – oblouky měly nevhodné poloměry, přechody mezi nimi byly nepřirozené a celková geometrie neodpovídala ani realitě, ani spolehlivému provozu. Výsledkem byly časté problémy při jízdě, zejména u delších souprav a citlivějších vozidel.
Situaci ještě zhoršila samotná konstrukce kolejiště. Základní deska nebyla dostatečně dimenzovaná a v kombinaci s nevhodně řešeným rámem se začala postupně prohýbat. Jakmile přibyla hmotnost kolejí, štěrku a dalších vrstev, deformace se začaly výrazně projevovat. Koleje přestaly být v rovině, vznikaly nerovnosti a provoz se stal nespolehlivým.
Další chybou bylo opětovné použití „Angličanů“. Ty se už dříve ukázaly jako problematické, a přesto byly do zhlaví znovu zakomponovány. Výsledek byl stejný – komplikované zapojení, nutnost odděleného napájení a riziko zkratů při přestavování. Nakonec nezbylo než je z kolejiště úplně odstranit.
Po sérii těchto zkušeností bylo jasné, že bez zásadního zásahu se dál posunout nelze. Zhlaví bylo přepracováno, geometrie kolejí upravena do plynulejší a provozně spolehlivější podoby a současně bylo nutné řešit i konstrukci podloží, aby se zabránilo dalšímu prohýbání.
Teprve poté dávalo smysl přistoupit k finální úpravě povrchu. Kolejiště bylo zaštěrkováno a doplněno hnědým posypem, který sjednotil vzhled celé stanice. Vizuální proměna byla výrazná – z problematického a neklidného místa vznikla část kolejiště, která působí přirozeněji a především funguje tak, jak má.
Celá tato etapa je dobrým připomenutím, že podcenění geometrie a konstrukce se dříve či později projeví. Opravy jsou pak výrazně složitější než původní poctivá příprava.